Když projíždíš po silnici kolem, nic tě na první pohled zřejmě neuchvátí. Budovy jsou zvenku schátralé, ale uvnitř najde pravý poklad každý, kdo má rád staré interiéry. Ve vzduchu cítíte prach a čekáte, kdy se zvláštní zamrzlé ticho náhle prolomí a prostor se naplní hlukem strojů a pracujícími dělníky.
Objekt cukrovaru byl během své historie několikrát přestavován a svému původnímu účelu sloužil do padesátých let minulého století. Potom byl v jeho prostorách instalován provoz pro míchání krmných směsí pro hospodářská zvířata. Koncem devadesátých let začala budova rychle chátrat a po ukončení výroby jí hrozil zánik.
Dnes majitelé pronajímají prostory fotografům a filmařům. Interiér má svůj nezaměnitelný charakter daný otevřenými patry v čele budovy lemovanými dobovým zábradlím, schodišti a vysutými lávkami. Ty jsou doplněny mohutným ochozem, v němž mohou být osazeny přemístitelné knihovní skříně. To dovoluje i při zachování charakteru prostoru značnou variabilitu.
